Kroj, tedy lidový oblek, je národní lidový oděv lidí žijících v určité oblasti, v jedné zemi. Nebo se jedná o členy skupiny např. lidové skupiny.

Odlišujeme kroj pracovní, slavnostní a kroje k jiným obřadům.

Kroje chránily hlavně před klimatickými vlivy, proto byl výběr materiálů a způsob šití krojů podřízen podmínkám a možnostem lidí. Používalo se plátno, konopí, len, vlna, kůže i kožešiny.

Podle bohatství kroje se poznalo také bohatství celého kraje, odkud kroj pocházel. K bohatým krajům patřila např. Jižní Morava nebo Haná a k chudším oblastem např. Valašsko a Slovensko.
Kroje - Čechy

Kroje jsou veselé a barevné. Pro české kroje jsou typické žluté kalhoty chlapců.

Sukně dívek jsou delší, červené nebo modré s bílým potiskem. Dívky nosí bílé košile, vypasované živůtky, bílé zástěry, červené punčochy a nízké šněrovací boty. Česko.

Kroje - Morava

Moravské kroje jsou rovněž veselé a barevné, ale ne vždy bohaté. Typické pro každý region jsou výšivky, různobarevné mašle a tradiční doplńky ke krojům.

Jižní Morava - Kyjov

Kyjovské kroje jsou velmi bohaté, barevné a těžké. Ženy mají na sobě několik spodniček - čím víc, tím líp - červené sukně a černé vyšívané zástěry. Bílé blůzky se širokými naškrobenými rukávy, pestré kordulky a černé punčochy. Ženské kordulky i mužské vestičky jsou bohatě a pestře vyšívané korálkami a ozdobené výšivkami. Naše kyjovské kroje jsou původní a většinou velmi staré. Všimněte si rozdílných výšivek, pentliček a barev - každý kroj je jiný - každý je originální. Jižní Morava a Kyjov.
Valašsko

Na Valašsku nosí ženy bílé blůzky a tmavomodré sukně (Modrotisk). Tento materiál jsme zvolili i my na ušití našich „pracovních“ krojů. Typické pro všechny tanečníky a tanečnice jsou boty (krpce), šité z kůže, které se uvazují na vlněné ponožky se vzorem. Muži mají na sobě béžové kalhoty, červené vestičky a v ruce drží sekery (valašky). Valašky se v tanci pěkně vyjímají a dodávají jiskru. S našimi valašskými kroji jsme měli velký úspěch na festivalu v Rožnově, kde nás považovali za domácí.

Kroje - Slovensko

Slovenské kroje z regionů Zemplín, Myjava, Hron a Šariš jsme v roce 2016 převzali od folklorního souboru Li Tchéna z belgického Lüttichu, který bohužel ukončil svou činnost.

Zemplínský kroj

Naše kroje z východního Slovenka pocházejí z Parchovan. Je to oblast, která leží mezi Košicemi a Michalovcemi. Každá dívka má sukni jiné barvy, bílé perličky kolem krku a bílou jednoduchou košili. Ve vlasech pak bílou a barevnou mašli stejné barvy jako je sukně. Chlapci nosí červené vestičky (z oblasti Čiernej nad Topľou), košili s výšivkou, béžové kalhoty, též s výšivkou, kožené opasky a černé klobouky.

Myjavský kroj

Barevně je myjavský kroj velmi jednoduchý a ani mnoho ozdob nebo výšivek na něm nenajdeme. Důvodem je, že oblast Myjava byla vždycky evangelickým krajem, což ovlivnilo podobu kroje ke střídmému vzhledu (na rozdíl od nedaleké katolické jižní Moravy, odkud pochází velice bohatě zdobené kroje). Typická pro ženský kroj je bílá sukně, modrá zástěra, modrá vestička, na které mají být dva "gombíky" rozepnuté a bílý čepec. Základní mužský kroj tvoří čižmy, béžové nohavice, košile, modrá vestička a černý klobouk.
Horehronský kroj

Naše horehronské kroje pocházejí z oblasti Polomka nedaleko městečka Brezna na středním Slovensku. Kroje se vyznačují typickou bohatou výšivkou. K modré sukni patří bílá zástěra vyzdobená červenou výšivkou. Pýchou ženského polomského kroje je vyšívaný čepec nebo, jak mu říkají místní: kapka. Chlapci nosí bílé kalhoty a košili s červenou výšivkou. Kalhoty přitom nezasouváme do bot ale nosíme je vně. Nejkrásnější jsou ale kožené vestičky, na kterých je dobře vidět, že střední Slovensko je chladný kraj.

Šarišský kroj

Naše šarišské kroje jsou z Raslavic, tedy z obce, která leží na severovýchodě Slovenska mezi Prešovem a Bardějovem. K ušlechtilému ženskému kroji patří černá vestička se stříbrnou výšivkou a červená nebo bílá sukně. Na sukni nosí děvčata černé zástěry. Chlapci nosí bílé kalhoty, vyšívanou košili a nýtované kordulky.

Piešťanský kroj

Piešťanský kroj patří k nejstarším krojům souboru. Vyšili jsme je v osmdesátých letech sami, proto jsou jednotlivé prvky původních krojů pouze naznačeny a nejsou tak bohatě vyšívané jak originály. Kroj je převážně bílý (košile, sukně, kalhoty chlapců) s černou zástěrou dívek, černým kloboukem chlapců a žlutými stužkami na košilích, ve vlasech dívek a na klouboucích chlapců.

Trenčínský kroj

Náš trenčínský kroj jsme si též vyšili sami. Pochází ze západního Slovenska z okolí Trenčína (u hranice s Českou republikou), je oživený červenou a modrou barvou. Vypasovanými živůtky dívek, červené mašle ve vlasech a kolem pasu dodávají kroji pestrost; modré sukně s bílými lehkými zástěrami zase lehkost. Chlapci mají modré vestičky s červeným lemováním, béžové kalhoty s výšivkou a černé kloboučky.

©2023 Folklor75