Klarinet a další dechové nástroje propůjčují českým melodiím lehký a radostný nádech, který podkresluje žertovně hravé charaktery tanců.
Pozvolné pasáže jsou přitom často střídány skočným taktem dobře známé polky.
Tance samy o sobě, vyzařují radost ze života a jsou pěkné i na pohled. Příkladem je náš „Bažantí tanec“, při kterém se tanečníci a tanečnice obcházejí, mávajíce pažemi, jako křídly. Nejen tyto, ale i jiné elementy dávají naším tancům náležitou dynamiku.
Naše nejstarší tance a kroje pocházejí z oblasti jižně od Brna.
Hudební doprovod je radostný a melodický, neboť se zde mísí cimbálová hudba s dechovými nástroji.
Tance tak získávají možnost rozmanité choreografie a vznikající formace v kruhu či v řadě se střídají s působivými zvedajícími figurami, tzv."zvedačkami"
Naše valašské taneční pásmo je z podhoří na severozápadě Moravy.
Obsahuje mimo jiné dva starodávné, lyrické tance – polonézu a svatební tanec – s něžným, zasněně melancholickým charakterem.
O to větším protikladem je poslední tanec valašského pásma pojmenovaný po známém loupežníku Vojtkovi, ve kterém muži hřmotí a šermují valaškami (malé sekerky), jak to dříve dělávali početní lapkové a zbojníci této oblasti.
Slovenské tance jsou jiskrné a náročné.
Zvedací figury, které jsou ve slovenských tancích oblíbené a výjimečné, se dobře vyjímají v prostých, lehkých krojích. Nejinak je tomu i v našem tanečním pásmu z Trenčína. V tancích z oblasti Horehroně – jižní Slovensko – dominuje dupání, ať v kruhu, v řadách nebo proti sobě. Tanečníci a tanečnice ve vysokých kožených botách si rázně vydupávají rozmanité rytmy do prken pódia.
Zemplínské pásmo je hra pestrých barev a melodií. Každá dívka má sukni jiné barvy, která se v tanci snadno roztočí. Ani v tomto veselém a velmi dynamickém pásmu nechybí zvedací figury, náročná sóla jednotlivých páru i skupin děvčat a chlapců. Dívčí tanec v kruhu = Karička rozšiřuje Zemplínské pásmo o rychlý a velmi skočný taneček s koleny vysoko a sukněmi točícími se v divokém taktu až do výše pasu.
©2023 Folklor75